Aktuálně

Změny termínů kurzů září / říjen 2019

Slibovaný dobytkářský kurz s Janou Horkou tento víkend (14. – 15. 9. 2019) nakonec nebude. S přihlášenými účastníky jednáme o náhradním termínu, zatím to vypadá na první víkend v říjnu. Pokud byste se chtěl ještě někdo přidat, máme stále volná místa :-)
Kurz s Verčou Živnovou se z konce září přesouvá na nový termín 12. – 13. října. I zde jsou volná místa.
 
Mezitím nás čeká pracovní výjezd k dobytku na Slovensko a k Ústí nad Labem, ale pokud byste někdo měl chuť si s námi zatrénovat, stále nabízíme individuální lekce práce s koněm nebo rančerské práce s dobytkem a základy lasování pod vedením Jany Horké. Také náš apartmán je se začínajicím podzimem téměř neobsazený, tak se nebojte dorazit třeba na dovolenou s koněm. Je tady krásně.  :-)

Vzdělávací kurzy na Křížánkách 2019

Letos se opět bude konat série již tradičních dobytkářských kurzů pod vedením Jany Horké. Tentokrát se z Libchav přesuneme na domovský ranč na Křížánky. Kurzy jsou zaměřené na rančerskou práci s dobytkem – navyknutí koní na práci s krávami, práce s celým stádem, oddělování jednotlivých krav, manipulace s jednotlivými krávami, v podstatě komunikace mezi jezdcem – koněm – krávou. Budeme pracovat především na tom, aby se kůň naučil svoji část práce, vykonával ji v klidu a s jistotou, budeme zpřesňovat vedení koně jezdcem a v důsledku toho budeme zpřesňovat také naši práci s dobytkem. Obtížnost práce se bude podřizovat úrovni zúčastněných jezdců a koní, bude dostatek času a prostoru pro práci s každou dvojicí individuálně podle jejich potřeb a tužeb.

56764490_10214320279065569_2338223570817122304_n

Podle přání jezdců se v čase, kdy nebudeme pracovat s dobytkem, můžeme věnovat přiježďování koní v přípravě na práci s dobytkem, základům lasování ze země či z koně, k dispozici bude také cuttingový trenažer.

Kurzy budou probíhat na ohrazené jízdárně.

Vzhledem k tomu, že máme pouze čtyři jalovičky, je počet jezdců omezen na šest. Díky tomu se budeme moci jednotlivým dvojicím věnovat více individuálně.

Cena za jezdce: 2900 Kč včetně ustájení koně (venkovní padok, seno, voda) a pitného režimu pro jezdce.

Cena za diváky: 200 Kč jeden den, 300 Kč víkend včetně pití.

Začátek vždy v sobotu v 10:00, konec 17:00. V neděli začátek 9:00, konec 16:00. Pauza na oběd (možnost dokoupit na místě).

Místo konání: Křížánky 35, Hejnice u Žamberka

Podmínky: Platné očkování a negativní vyšetření na AIE ne starší než 1 rok.

Způsob přihlašování: emailem na janahorka@gmail.com

 

Dále navážeme na úšpěšnou sérii drezurních tréninků pod vedením Veroniky Živnové, tréninky budou probíhat formou individuálních lekcí, jedna lekce denně. Přijďte se mezi nás podívat, uvidíte, že tyto tréninky jsou přínosné pro všechny kategorie jezdců a koní, pro jakékoli jezdecké zaměření. Cena 2600 Kč za jezdce včetně ustájení, diváci 200 Kč za den, 300 Kč za víkend, včetně pitného režimu.

 

Termíny všech kurzů naleznete v sekci Kalendář akcí.

 

Těšíme se na Vás :-)

 

Má čistě osobní reflexe na kurz s Martinem Blackem, Ranč V Buši, březen 2019

Ranč V Buši – krásné místo, funkční zázemí, fungující parta lidí. Podle luxusu a vkusu u koní ne až tak často vídaných by se (chybně) dalo soudit na bohatého majitele, který vystavěl honosné zázemí pro rozmazlenou dcerušku. A přitom ten majitel stojí vedle vás, v jezdeckých botách a klobouku, pracuje a užívá si kurz stejně, jako my ostatní. Ani ho od jiných nepoznáte. Bez podlízání, Jirko. Mne to spojení luxusního a funkčního zázemí a majitele, který to dělá pro sebe a svou lásku k „westernovému“ stylu života, majitele, který mezi nás cvoky naprosto zapadá, opravdu dostalo. V pozitivním :-)

Martin Black – o něm snad ani psát nemusím. Pro sebe ne. Po těch pár letech, co ho znám, a té době, co jsem s ním křižovala ranče USA, mne asi neumí příliš překvapit. Nepřekvapil. Potěšil. A to víc než dost. Sledovat ho při práci, v naprosto dokonalé komunikaci s koněm i kravkami, bez pohybu navíc ani na míň, bylo jako sledovat filharmonii. Moc jsem si to užila. A o jeho lidské stránce ani mluvit nemusím. Kdo zažil večery u sklenky červeného vína, ví, o čem píši :-)

Pořadatelé – vždy, když jsem je veřejně chválila, hnaly se mi slzy do očí. Opravdu. Takový kurz není o práci jednoho, dvou lidí, je o celém týmu. A vy všichni jste naprosto úžasně makali. Pro mne stačilo často jen něco začít, vyslovit přání… a ono se to „samo“ uskutečnilo. Děkuji. Byli jste skvělí.

Jezdci – kdyby mi někdo před pár lety řekl, že takto bude vypadat příští kurz Martina Blacka v Čechách, nebudu mu věřit. Co jste předvedli, bylo parádní. Jen díky vám jsme se i my, diváci, měli od koho učit. A kdo měl to štěstí a sledoval i pondělní úterní část kliniky, nestačil se divit. Parta jezdců, co ovládají své koně natolik, aby nejen mohli pracovat s dobytkem a lasovat, ale aby na ně byl pořád pěkný pohled. Žádné prudění koní, žádné vyvazování, žádné huby dokořán, žádné šporny hluboko v bocích koní. Mladí, nezkušení koně, i přiježdění matadoři. Byl na vás krásný, duši i oku lahodící pohled.

Martinův kůň – možná jste si někteří spolu se mnou všimli, že čtyři dny jsou příliš krátké na to, abychom probrali s Martinem úplně všechno. Někteří z vás si stěžovali, že koukají na české jezdce, ale přijeli kvůli americkému horsemanovi. Že by chtěli vidět, jak obsedá, pracuje s mladými koňmi, sám jezdí. Nevím, jak vy, ale já tohle všechno pozorovala od rána do večera, s pusou dokořán. Martin dostal na ježdění mého šestiletého valacha, obsednutého, minimálně ježděného, ochotného, ale pořád puberťáka apaloosu :-) Poprvé mimo domov, poprvé v hale, poprvé jiný jezdec, poprvé… První den s Martinem stepoval, hrabal, utíkal od repráků, od potlesku diváků. Vztekal se, když ho Martin požádal o stranový pohyb, v klidu nepostál. Druhý den o kousek lepší… Třetí den jako vyměněný. Kdo neviděl, nepochopí. Přestal hrabat, zdrhat. Ustupoval od holeně při práci na dvou stopách, stál s klidným okem, uvolněný. Krev od ostruh? Ani náhodou. Únava? Ano. Ale jen taková, aby den po klinice půl dne proháněl druhého valacha po výběhu. Když z něj Martin poprvé začal točit lasem, nikdo by nepoznal, že je to ten samý kůň, co tu byl v sobotu, ani že se z něj v životě nelasovalo. A když toho bylo moc a při zalasování dummy chtěl utéct? Martinův klid, sebevědomí a jistota v tom, o co ho žádal, ho přivedly zpět k Martinovi. Martin v klidu dokončil svou práci a Habíno se spokojeně oblizoval. Žádný stres či tlak ze strany jezdce. Prostě sebevědomí, že to spolu zvládnou. A když další den spolu sami zalasovali a položili na zem roční tele, Martin slezl na zem, předělával laso, zatímco Habíno stál a držel laso s teletem na jeho konci, tak jsem nechápala. Dělat one-man-doctoring jsem viděla Martina mnohokrát, ale s koněm, který před třemi dny předváděl to, co předváděl, to fakt ne. A Habíno ani po čtyřech dnech práce neztratil chuť do práce a spolupráce s člověkem. Takže pro mne i další pozorné diváky tohle byly čtyři dny Martinovy demonstrace „obsedání“, práce s mladým koněm, jezdectví a jako bonus lasování. Nádhera.

Diváci – bez vás by to nešlo. Pro našince jsou americké ceny poněkud mimo a na částku, kterou v USA zaplatí pět jezdců, se v Česku muselo složit přes dvě stovky lidí. Díky vám za to. Věřím, že i vám to za to stálo. Pro mne to byl dost křest ohněm, o kterém jsem netušila, že přijde. Snažit se uspokojit individuální požadavky desítek jedinců. Naštěstí jsem si uprostřed neděle uvědomila, že to prostě nejde. Nemohu uspokojit tolik tužeb naráz. Hodila jsem to za hlavu a řekla si sama sobě, že si z kurzu odnese každý přesně to, co si odnést má. A je jen na něm, zda si toho odnese hodně, nebo málo. Snad jste si všichni odnesli dostatek. Navíc tou dobou už byla počáteční nejistota a ostych pryč, Martin se seznámil s jezdci, oni s jeho stylem učení a kurz se pěkně rozjel směrem, kterým měl – ke vzdělávání nás všech. Druhá skupina jezdců už na to jen plynule navázala. Takže, ještě jednou, milí diváci, díky za to, že vás, vědomostí-chtivých, je tolik :-)

Překladatelka – Jíťo, nesmírné díky! Bez tebe by to nešlo. Pro mne máš perfektní angličtinu a příjemný, srozumitelný český projev. Díky, že ses zcela dobrovolně před kurzem doučila jezdeckou hantýrku. A díky i za přání dorazit po kurzu na lekci lasování. Příště budem všichni zase o krok dál :-)

Když už jsem u těch díků, díky i hasičům, že nám tak chutně vařili a s úsměvem obskakovali.

Díky počasí, které nám předvedlo, co všechno umí, naznačilo, že začátkem března mohlo být i hůř a ukázalo nám, co všechno umíme přežít :-)

Díky fotografům, za skvělé fotky, které nám budou všechny ty zážitky ještě dlouho připomínat, i kameramance, která přes nemoc natočila alespoň tu sobotu.

Děkuji i Bohu, že jsem měla tu čest a výsadu být také u toho. Děkuji.

Fotky od Míši Prajerová, www.fotimp.cz.

Více fotek na facebooku kurzu nebo Křížánek.

Kurz s Veronikou Živnovou

První letošní kurz na Křížánkách – pokračování klasicky drezurních tréninků s Veronikou Živnovou – se koná 27. – 28. 4. 2019. Podmínky jsou stejné jako loni, tedy kurz probíhá formou individuálních lekcí. Cena za jezdce 1400 Kč – sobota, 1200 Kč – neděle. Diváci – 200 Kč – den. V ceně pitný režim. Pro koně padok se senem a vodou. Informace a přihlášky na janahorka@gmail.com.

V případě nepříznivého počasí se tréninky konají v jezdecké hale.

Tréninky s Verčou jsou vhodné pro všechny jezdecké směry a pro všechny věkové a výkonnostní kategorie koní. Pomůže vám s vysokou drezurní školou, stejně jako s mladým koněm připravovaným pro dobytkářské discipliny. A jak jsme si ověřili při posledním podzimním kurzu, pořádně srovná také nás, jezdce :-) Tak se nebojte se k nám přidat na tyto pohodové, přesto velmi poučné tréninky :-)

Martin Black v Čechách! Březen 2019

Nenechte si ujít jedinečnou příležitost trénovat či vidět pracovat jednoho z největších světových horsemanů a kovbojů, Martina Blacka. Příležitost budete mít 9. – 10. 3. 2019 na Ranči V Buši u Prahy. Veškeré informace o tomto kurzu najdete pod odkazem v horní liště Martin Black – březen 2019. Těšíme se na vás! :-)

DarrellDoddPhotos-MartinBlack-24

Kurzy  na Křížánkách v roce 2018

Tak máme za sebou poslední plánovaný kurz na křížánecké jízdárně tohoto roku. Čtyři kurzy s Vaškem Bořánkem, dva tréninky s Verčou Živnovou. Velké poděkování patří nejen oběma trenérům, ale také všem jezdcům, bez kterých by se tyto bezva akce nemohly konat. Doufám, že se vám kurzy líbily tak jako mně. A myslím, že i mí koně jsou spokojení, rozhodně jsme se toho během letošního léta hodně naučili a užili si ho.

V příštím roce bychom chtěli s kurzama pokračovat, tak doufám, že i v řadách diváků se najdou další vzdělání-chtiví jezdci :-)

A kdo by se nemohl dočkat příštího roku, pro toho mám jednu dobrou zprávu. Pokud vydrží počasí, budeme trénovat s Verčou Živnovou ještě letos začátkem listopadu. Tak kdo byste se chtěl přidat, dejte mi vědět na email janahorka@gmail.com.

A tady pár foteček z kurzů. Děkuji všem fotografům i modelům :-)

 

 

Nuno Oliveira – jezdecký mistr

„Jezdím na koních, protože je miluji.“

„Kůň se nikdy neunaví s jezdcem, který je taktní a vnímavý, protože takový jezdec nikdy nebude od koně požadovat to, co je nad jeho možnosti.“

Nevím, jak vy, ale já mám pocit, že na každém kroku potkávám dokonalé trenéry koní a jezdců. Přečetli jednu dvě knížky, byli se podívat na pár seminářích, v lepším případě jezdili v mládí pod drezurním trenérem. A pokud strávili několik týdnů v zahraničí a koukali pod ruce úspěšnému trenérovi, tak to už zajisté umí úplně všechno, zodpoví vám se skálopevnou neotřesitelností všechny jezdecké otázky, a nefunguje-li váš kůň pod jejich vedením dle vašich představ, je na čase si zaplatit další měsíc výcviku koně, sérii tréninků vás obou a pak koně stejně prodat, protože jeho stavba těla/hříběcí odchov/způsob obsednutí/předchozí zkušenosti prostě nelze korektním tréninkem překonat. A trenér má vždy pravdu. Nikdy se nemýlí. Všechno už umí.

A tak se pak ptám, proč tedy není celý jezdecký svět zaplaven dokonale přiježděnými koňmi, chodícími měkce a uvolněně, lehkými a prostupnými na pomůckách, hrdými a energickými?

Proč pak jako na zjevení z jiného světa koukáte na video jezdce, jehož koně našlapují v kroku měkce a energicky jako kočkovité šelmy, s pružným hřbetem předvádí dokonalou piafu a přeskoky každý cvalový skok dělají s takovou samozřejmostí, že musíte video přetáčet zpátky, abyste uvěřili tomu, co jste právě viděli?

Věřili byste, že tento jezdec, s pružným funkčním sedem, jezdící na mnohých z těchto videí na koních nepřiježděných, konstitučně odlišných a lišících se i psychickým přístupem ke spolupráci s člověkem, přesto předvádějící s koněm souhru o jaké se nám ani nezdá, že tento jezdec i ve svém pokročilém věku, kdy ho svět již uznával za jednoho z největších jezdeckých mistrů 20. století, čítal do brzkého rána knihy klasických mistrů uplynulých staletí, když hledal odpovědi na jezdecké otázky, a ve čtyři ráno ve své koupelně meditoval nad jezdeckým problémem, který mu vyvstal u nového koně? Jezdec, který dopodrobna prostudoval a odzkoušel techniky La Guérinièra a Bauchera , ač následovník francouzské jezdecké školy nebál se hledat inspiraci u německých mistrů, a který sám nevyvinul novou metodu či jezdecký systém, ale byl schopen vcítit se do potřeb koně a v každou vteřinu reagovat tak, aby lehce a nenásilně přivedl koně tam, kde přesně ho chtěl mít. Konkrétní kůň, konkrétní chvíle, konkrétní přístup. I díky těmto dovednostem – citu, načasování a rovnováze – byl schopen sedat na těžko jezditelné koně a předvádět s nimi jezdecké umění na úrovni, o které my, obyčejní smrtelníci, budeme jen zpovzdálí snít.

Ne náhodou používám tato tři kouzelná slůvka – cit, načasování a rovnováha, slova tak často spojována s osobností Toma Dorrance. Ač se s Tomem nikdy nesetkali, přesto v jejich myšlenkách a postupech najdete až dech beroucí paralely. A není vlastně ani divu, vždyť Tom Dorrance i Nuno Oliveira měli společného učitele. Koně.

Na zmínku o Nuno Oliveirovi narazíte snad u každého drezurního autora, v češtině pak asi jen ve skriptech dr. Záliše. Pokud vládnete některým ze světových jazyků, na internetu naleznete nespočet Nuno Oliveirových citací, a také některá videa, na kterých sám jezdí vlastní i cizí koně či vede hodinu svého žáka. Není problém ve světových knihkupectvích sehnat originály i kvalitní překlady jeho knih, či knih jeho žáků s Nuno Oliveirovými myšlenkami.

V březnu pak v časopise Horseman vyjdou články dotýkající se právě Nuno Oliveiry a jeho práce.

Pokud máte zájem, pusťte si Giuseppe Verdiho a za zvuků jeho harmonické a energické hudby, kterou si Nuno Oliveira tak rád pouštěl při ježdění svých koní, zkuste chvíli meditovat nad vybranými citacemi tohoto velkého mistra. Snad vám budou stejnou inspirací pro práci s koněm, jakou jsou pro mne.

Abych zúžila široký záběr Nuno Oliveirova učení, vybírám citace zaměřené na obecnou filozofii jezdectví a práci s mladými koňmi.

„Při obsedání mladých koní má být kůň trénován tak, aby byla v první řadě zachována jeho rovnováha, je potřeba se soustředit na kulatost jeho kroků, zvýraznit akci zadních nohou pro vzdání pocty krokům předních nohou.“

„Je dobré přesně stanovit, jakou míru relaxace a jakou míru stimulace při práci s mladým koněm použít.“

„Bylo by velkou chybou použít při prvních lekcích koně udidlo. Nejlepší je použít běžnou stájovou ohlávku s otěžemi připnutými ke stranám.“

„Nejdůležitější věcí od samého začátku je okamžitý dopředný pohyb; cokoli, co sebereme z kmihu, je špatně pro pokrok ve výcviku.“

„Mé požadavky by nikdy neměly přesáhnout schopnost koně porozumět, a kůň by měl být na konci lekce zanechán s přáním pracovat více, než o kolik jsem ho požádal.“

„Umísti koně do pozice a nech ho to udělat.“

„Talentovaný taktní jezdec odmění nejnepatrnější náznak poslušnosti části svého koně, který pak na další požadavky bude reagovat klidně, sebevědomě a příjemně.“

„Je nezbytné mít výborné schopnosti, abychom dosáhli této jezdecké úrovně. Nicméně bez taktu jsou všechny schopnosti světa bezcenné.

Pouze člověk, který miluje koně, rozumí jim a cítí jejich potřeby může mít jezdecký takt.“

„…budu se učit až do dne mé smrti, ježděním, studiem, hlubokým přemýšlením a pozorováním.“

„Jsme to my sami, kdo brání koni, aby předvedl cvičení korektně.“

„Kůň musí bez odporu porozumět a přijmout jakýkoli požadavek ze strany jezdce.“

„Odměňte koně pokaždé, když udělá, o co jste ho požádali. Nikdy nežádejte více, než je schopen dát.“

„Udělejte z koně společníka, ne otroka, a pak poznáte, co je to opravdový přítel.“

„Jezdecké umění je harmonií mezi jezdcem a koněm. Umění je přeměna vystupňované techniky, a umění je možné jen pokud člověk zahodí svou ješitnost a hledá pouze krásu, je nadšený a milující.“

Comments are closed.